DR. MAREK MRÁZ
Projekt: miRNAinCLL - Role microRNA v biologii B-buněčných leukemií a lymfomů
Školitel: Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, PhD.
Hostitelská instituce: Výzkumná skupina Lékařská genomika - Centrum molekulární medicíny, CEITEC MU
Země původu: Česká republika
Předchozí působiště: USA
Délka projektu: 30 měsíců
Panel: Živé vědy
Abstrakt:
Biologie zhoubného bujení zralých B lymfocytů (B buněk) je do značné míry ovlivněna (i) (de)regulací signálních drah B-buněčného receptoru a (ii) vzájemnými vlivy v mikroprostředí lymfatických tkáních. Faktory, které mohou potencionálně regulovat BRC signální dráhy a další interakce v mikroprostředí jsou microRNA (miRNA)5. MiRNA, které modifikují základní signální dráhy v buňkách imunního systému, jsou exprimovány v hojném množství a jsou evolučně konzervované. Lze se tedy domnívat, že miRNA mohou přispívat k regulaci aktivovaného fenotypu B-lymfocytů a ovlivňují heterogenitu signalizace B-buněčného receptoru (BCR)
Cílem navrženého projektu je studium úlohy miRNA v regulaci BCR signalizaci a vazbách v mikroprostředí u zhoubných B lymfocytů, jmenovitě na chronickou lymfocytickou leukemii (CLL). Dvě strategie mohou být použity k identifikaci miRNA podílejících se na interakcích v mikroprostředí: (i) hojnost výskytu miRNA se zdá být na významný faktor ovlivňující jeho funkčnosti (ii) miRNA jsou "up-/down-regulated" a jejich BCR a / nebo adheze se pravděpodobně podílí na regulaci syntézy procesů. Mezi hlavními kandidáty splňující kritéria CLL patří miR-150, miR-29, miR-155, miR-142 a miR-146
Identifikoval jsem nejhojněji se vyskytující miRNA u CLL, miR-150, která se exprimuje v různých úrovních u CLL buněk a pacientů s rozdílnými sklony k rychlosti průběhu choroby. Hledal jsem geny s rozdílnou mírou exprese u CLL buněk s nízkou versus vysokou hladinou miR-150, což mi pomohlo k identifikaci dvou genů, které mohou regulovat miR-150 a měnit intenzitu BCR-signalizace. V budoucnu plánuji věnovat se studiu, jak tato miRNA a její cílové molekuly přispívají k BCR signalizaci u CLL a jiných B-buněčných malignitách (specifický cíl 1), provést screen dalších miRNA, které se mohou také hrát svou roli v BCR signalizaci a B-buněčné adhezi (specifický cíl 2). Vliv miRNA na míru agresivity choroby in vivo budou analyzovány v rámci specifického cíle 3.