Prokletí, nebo dar? Dvojí výjimečnost u dětí je tématem konference

Pozornost nejen odborné veřejnosti se dlouhodobě obracela zejména na děti se specifickými poruchami učení. V poslední době se pozornost upírá také na děti mimořádně nadané a na jejich specifické potřeby. Existuje ale stále opomíjená a těžko identifikovatelná skupina dětí, u kterých pozorujeme souběh mimořádného nadání a určitého handicapu. Právě tzv. dětem s dvojí výjimečností se bude věnovat odborná konference, kterou pořádá JCMM 18. května v budově Fakulty sociálních studií Masarykovy

„Naše loňská konference se zaměřovala na identifikaci nadání. V druhé polovině projektu jdeme víc do hloubky, ke specifičtějším skupinám nadaných a mimořádně nadaných dětí,“ říká Miloš Šifalda, ředitel JCMM.

Na konferenci, která je určena pro učitele jihomoravských základních škol, vystoupí domácí i zahraniční vědci a pedagogové, kteří se problematice nadaných dětí a dětem s dvojí výjimečností dlouhodobě věnují. Konference je součástí projektu iKAP JMK II, aktivity Podpora vzdělávání nadaných žáků v JmK. Pro účast je nutné se registrovat na stránce www.jcmm.cz/projekt/nadanijmk/konference.

Dítě s dvojí výjimečností má na jedné straně straně výjimečné schopnosti (nadání), ale současně trpí určitým handicapem (například dyslexií). Společným rysem této skupiny dětí je, že bývá obtížné ji identifikovat (obzvlášť na prvním stupni ZŠ). Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné.

Podle Šárky Portešové z Masarykovy univerzity tkví úskalí ve vnímání dětí s dvojí výjimečností především v našich stereotypech. „Míváme tendenci vnímat intelektové nadání dětí jako schopnost podávat mimořádné výkony ve všech školních předmětech. Děti, které mají problém se čtením, psaním, s krátkodobou pamětí a s dalšími dílčími dovednostmi, automaticky vyřazujeme z našich úvah o tom, že i ony by mohly být intelektově nadané,“ uvedla Portešová, která se ve svém příspěvku bude věnovat specifikům přístupu k nadaným dětem s dyslexií. Zkušenosti se vzděláváním v různých zemích popíše Kateřina Falk, která přidá také osobní reflexi toho, jak se sama vyrovnala se silnou dyslexií v dobách, kdy se tyto poruchy učení ještě moc neřešily a chybělo povědomí o nich mezi učiteli. Kateřina Falk pochází ze Zlína, studovala ve Skotsku a na Imperial College London, doktorát z atomové a laserové fyziky získala v Oxfordu. Od malička zažívala problémy s učením, především s psaným textem, ale oficiální diagnózu dyslexie a ADHD a s ní spojenou pomoc získala teprve ve svých dvaceti letech během studií ve Velké Británii.

O slovenských zkušenostech s dětmi s dvojí výjimečností budou přednášet Jana Jurášková a Martina Mátychová z neziskové organizace CENADA (Centrum nadania), která provozuje základní školu a gymnázium pro nadané žáky. „Nadání je fenomén, který vytváří specifický obraz jedince. Nemusí jít jen o potřebu učit se a poznávat, pátrat po podstatě jevů, ale i o další možné projevy v rámci nerovnoměrného vývoje. Stručně popíšeme jednotlivé nejčastější spojení nadání a deficitu, projevy s nimi spojené a přístupy a postupy v naší škole,“ říká Jana Jurášková. Na závěr konference vystoupí Miloslava Svobodová, vedoucí pedagogicko psychologické poradny Brno-Kohoutova, koordinátorka péče o nadaní v rámci JmK s příspěvkem z pohledu samotných nadaných s dvojí výjimečností, a to v kontextu péče o nadané v poradně Brno.