Reprodukční potenciál prasete divokého

Stojíme na prahu šestého vymírání druhů! Na své existenci je ohrožen milion druhů živočichů a rostlin, na tom se shodují vědci napříč přírodovědnými specializacemi. Najdou se však i druhy, kterým současné prostředí a jeho obhospodařování vyhovuje. Takovým zástupcem živočišné říše je prase divoké. Nejenže zvyšuje svoji početnost v oblastech přirozeného výskytu, ale velmi rychle se šíří i na území, ve kterých se původně nevyskytovalo. Přes intenzivní regulační mechanismy v podobě loveckého tlaku a chorob, patří mezi klíčové krajinné hráče ovlivňující výsledky mnoha zemědělských podniků s ohledem na rostlinnou ale i živočišnou produkci, limituje přirozenou obnovu lesa, představuje veterinární riziko, poškozuje ekologicky cenné ekosystémy, účastní se dopravních kolizí s motorovými prostředky apod. Jeho význam a důležitost narůstá ruku v ruce s tím, jak vysoké denzity v prostředí dosahuje. Ještě před 80 lety však bylo prase divoké považováno za vymírající druh, který bude v poválečném uspořádání krajiny absentován.

Co stojí za současnou populační explozí divokých prasat? Jaká jsou biologická východiska reprodukce divokých prasat? Jaké faktory ovlivňují velikost přírůstku divokých prasat? Jak vypadá pohlavní ústrojí divokých prasat? Skutečně má vaječník prasete tvar maliny? A jak vypadá prasečí spermie pod mikroskopem? Na tyto a také další otázky se pokusíme najít odpověď v našich laboratořích.

Nejprve se teoreticky podíváme na globální a českou problematiku související s výskytem divokých prasat. Zkusíme si nějaké divoké prase ulovit na laserové střelnici, v laboratoři na Oddělení myslivosti si provedeme pitvy reprodukční soustavy samic divokých prasat v různých estrálních fázích, podíváme se na prasečí embrya a plody a zkusíme si dopočítat jejich stáří (resp. dobu od oplození). Praktickou část ukončím na Ústavu chovu a šlechtění zvířat, kde si ve spolupráci s Dr. Zuzanou Rečkovou rozpitváme pohlavní ústrojí samců a podíváme se na prasečí spermie pod mikroskopem.